Blog Online Fitness
Rozhovor s nutriční koučkou Týnou Skalickou
07.05.2019
Projekt @tojidlo vznikl za cílem usadit změť na internetu dostupných a mnohdy zkreslených informací o výživě a vnést do následování zdravého životního stylu trochu nadsázky a selského rozumu.
Redakce Online Fitness: Informací o zdravém životním stylu je čím dál více, přesto naše populace stále bojuje s narůstající obezitou, v čem vidíte hlavní příčiny?
Týna Skalická: Myslím, že asi nikoho nepřekvapí, že se budu odkazovat na dobu, ve které žijeme. Náš životní styl se celkově zrychluje, klademe důraz na pohodlí, rychlé a jednoduché služby, k tomu 1/3 z nás má sedavé zaměstnání. Přidejme k tomu stres, kterému jsme čím dál více vystavováni a rostoucí nezdravý vztah k jídlu a máme výsledek.
Informací je skutečně mnoho. Zkoušeli jste si někdy zadat do vyhledáváče jednoduchou otázku: “Jak zhubnout?” Vyjede vám 12 000 000 výsledků. Zaměřila jsem se na prvních pár článků a musím přiznat, že i přesto, že se v této oblasti pohybuji již více jak 10 let, tak jsem ztrácela jejich smysl a význam a „šla mi hlava kolem“. Představte si, co to může udělat s nezasvěceným člověkem. V jednom článku se dočtu, že musím vynechat kompletně všechny sacharidy, druhý říká, že naopak do zdravého jídelníčku patří celozrnné potraviny. Další odkazy mi slibují zhubnout několik kilo již za týden zeleninovým detoxem a poté se dočtu, že jediná cesta ke zhubnutí, je, koupit si instantní proteinovou náhradu stravy… Takže máte pravdu, informací je čím dál více, ale bohužel ne čím dál kvalitnější a tím se naše začátky hubnutí stávají složitější.
Redakce Online Fitness: Váš Instagramový profil @tojidlo ukazuje lidem rozumnou a jednoduchou cestu ke zdravé a vyvážené stravě, bez striktních diet, je to podle vás jediný dlouhodobě udržitelný zdravý styl výživy?
Týna Skalická: Ono to není úplně tak o tom, co si myslím já, ale o tom, co je prokázané a praxí vyzkoušené. Existují studie, které poukazují na psychologický dopad 100% dodržování zdravého životního stylu vs. metoda 80 % zdravý životní styl 20 % jídla na chuť – tedy zmíněná rozumná cesta.
Mnoho ze studií potvrzuje, že rovnovážný přístup ke stravě vede k dlouhodobé udržitelnosti. Naopak restriktivní diety vedou do začarovaného kruhu selhávání a znovu začínání.
Možná bych ještě doplnila, že kromě rozumného přístupu, je k dlouhodobě udržitelnému zdravému životnímu stylu i podstatná personalizace stravy. Uvědomit si své preference a potřeby a usilovat o jejich naplnění.
Tím nám odpadá následování jakéhokoliv vzorového jídelníčku na internetu, protože ten, kdo jej tvořil, nás nezná. Neví, co máme rádi, neví, jaký máme denní režim, nutriční potřeby, zdravotní stav a řadu dalších okolností.
Redakce Online Fitness: Řekněme, že jsem úplný laik a rozhodnu se začít jíst zdravěji a hubnout, vyrazím do obchodu na svůj první “zdravý nákup”, co mám mít v košíku a co sledovat na etiketách?
Týna Skalická: Přece úplně to samé, co všichni z nás! Jestli chci hubnout, nabírat nebo jíst vyváženou stravu, tak to se nijak ve skladbě naší stravy a potravinách, které kupujeme, nemění. Co se liší, je množství a poměr živin.
Než vyrazíte na svůj první nákup, sepište si doma nákupní seznam. Vyrazíte do obchodu s konkrétní, promyšlenou představou a vyvarujete se tak únavnému bloumání a nakupování zbytečností.
Řiďte se jedním základním pravidlem a to, namísto výběru potravin, zaměřte svou pozornost primárně na suroviny. Nákup bude tím pádem jednodušší, protože nebudete muset tak často vytahovat lupu k pročítání etiket.
Co by tedy nemělo v nákupním košíku chybět? Maso (kuřecí, krůtí, hovězí či jiný libový druh masa), ryby, přílohy v podobě rýže, celozrnných těstovin, brambor, kuskus, jáhly… A především zelenina, jakožto jeden z podstatných prvků zdravého jídelníčku. Ovoce pravděpodobně nebude v jídelníčku hubnoucího člověka tak často zastoupeno, ale 4 – 5 kusů na týden, je dobrou volbou. Dále ve skladbě nákupního košíku určitě nezapomenout na čerstvá vejce, tvrdé sýry, zakysané mléčné výrobky, ořechy. Není třeba se bát ani tuků, oleje a čerstvé máslo, mají v jídelníčku své místo. Nemělo by chybět ani něco na chuť. Nejčastěji k tomu může posloužit kvalitní vysokoprocentní čokoláda.
U pečiva se už budete muset zaměřit na čtení etiket či štítků. Ideální volnou je pečivo celozrnné, tedy složením z 80 % z celých zrn.
Základní informací pro správné čtení etiket je, že jednotlivé složky ve složení výrobku jsou uváděny podle jejich zastoupení sestupně, tzn. že na prvním místě ve složení je vždy složka, která je v potravině zastoupená nejvíce. A tím, se nám výběr potravin zjednodušuje. Pokud si budu chtít koupit nějaké snídaňové cereálie a na prvních příčkách ve složení se pyšní cukr, pravděpodobně to nebude ta nejlepší volba k pravidelnému snídání.
Redakce Online Fitness: Přidala byste vy sama něco na etikety potravin, co by lidem, bez hlubokých znalostí stravovací problematiky, říkalo jak moc je potravina “zdravá”?
Týna Skalická: Myslím, že velké usnadnění v orientaci, by bylo zjednodušit pojmy ve složení. Hezký příklad si můžeme uvést na cukru. Ne vždy totiž ve složení nalezneme cukr, ačkoliv výrobek jeho alternativy obsahuje. Zmíněnými alternativami jsou například, glukózový sirup, glukózo-fruktózový sirup, fruktózo-glukózový sirup, dextróza, glukóza, hroznový cukr, fruktóza, invertní cukr, kukuřičný sirup. Pokud jde o člověka bez hlubokých znalostí o stravování, nemusí se ve všech těchto alternativách vyznat a může ho to při volbě potraviny zmást.
Redakce Online Fitness: V posledních letech se trendy v oblasti výživy hodně střídají, svůj boom zažila bezlepková strava, raw strava, detoxy, nizkosacharidová strava, teď se vše staví na kalorickém deficitu, je za vás počítání kalorií pro každého? Jak se dostávat dlouhodobě do deficitu bez složitého vážení a počítání? Stačí každodenní pohyb a rozumné porce?
Týna Sklaická: Kalorický deficit není současný trend. Energetická bilance patří do základů fyziky a ty tu byly vždy. Je velmi dobře, že se na to nyní začíná více poukazovat.
Můžu jít cestou jakéhokoli moderního trendu (když mi to bude vyhovovat), ale pokud nebudu mít nižší příjem než výdej, hubnout nebudu. Na tomto principu fungují veškeré diety. Při nízkosacharidové stravě snižujeme svůj příjem díky vynechávání sacharidů, při nízkotučné zase díky tukům a takhle bychom mohli pokračovat.
Kalorický deficit není totéž, co počítání kalorii. Jsou to dvě odlišné věci. Mohu se dostat do kalorického deficitu i bez počítání kalorií. Například vědomé snížení velikosti porcí, mě dostane do kalorického deficitu, přidání aktivity běhen dne, přidání pravidelného cvičení či zmírnění četnosti uzobávání mezi jídly. Také pokud jsem zvyklá denně vypít 5 velkých piv a ponížím svůj zvyk na 5 malých piv, už také ušetřím oproti výchozímu stavu podstatnou dávku energie a můžu začít hubnout. Určitě lze bez počítání docílit deficitu.
Na druhou stranu někomu počítání může pomoci získat představu o tom, jak má jeho strava vypadat a postupně se díky tomu dostat do fáze, kdy si je skladbou svého jídelníčku natolik jistý, že už počítat nemusí. I k počítání se musí přistupovat s rozumem, aby se nezvrhlo k úzkostnému naplňování kroužků v kalorických tabulkách.
Někoho může počítání kalorii stresovat a omezovat, naopak druhého může přinést jistotu, že se uchyluje správným směrem. Cest je více a každému může vyhovovat něco jiného.
Redakce Online Fitness: A ještě jednou ke kaloriím a kalorickému deficitu... Za nás není 2000 kCal jako 2000 kCal, vidíme obrovský rozdíl v tom z jakých potravin kalorie přijmeme. Myslíme si to správně?
Týna Skalická: Určitě souhlasím, není kalorie jako kalorie. Kromě kalorické hodnoty je také podstatné myslet na rozpad do jednotlivých živin. Určitě je důležité mít přehled z jakých živin naše kalorie pochází. Hubnutí je samozřejmě o kaloriích, ale je to jen část skládačky. To co jíme ovlivňuje náš pocit sytosti, množství kolik toho jíme a i dopad na naše zdraví. Je rozdíl jestli své kalorie naplníme z cukru a nebo stravou složenou z bílkovin, komplexních sacharidů a kvalitních tuků.
Profily jako je ten váš, ukazují lidem “pravdu o jídle”, blíží se doba, kdy nás výrobci přestanou klamat nápisy “light”, “bio” nebo “protein”? Nebo je to hlavně na nás, abychom o složení potravin a množství kalorií v nich více přemýšleli?
Týna Skalická: Potravinářský průmysl je business jako každý jiný. A cílem businessu je zisk. Aby se něco prodávalo, je třeba to podpořit dobrým marketingem. Takto vnímám výše uvedená označení. Z určitého hlediska potravinářský marketing obdivuji, protože mi přijde neuvěřitelné, jak se například z 1 g proteinu ve 100 g výrobku navíc může hned stát proteinová řada a ještě na tom postavit marketingovou kampaň. Jsou, ale výrobky, které si podobné označení skutečně zaslouží. Zneužíváním se může stát, že se jako spotřebitelé postupně staneme vůči některým reklamním tahům imunní. Nebojím se ale, že by marketerské hlavy zase nevymysleli něco jiného, co naši pozornost jistě přiláká.
Po této úvaze si myslím, že je na nás, abychom byli obezřetní a zajímali se o to, co kupujeme a jak říká moje máma, abychom se pročetli životem :)
Představte si, že máte 30 vteřin v televizním pořadu o zdravé stravě, který sleduje celý národ? Co byste divákům pověděla?
Týna Skalická: Většinou nejjednodušší řešení je tím správným řešením, takže vůbec nehledejme ve zdravé stravě složitosti. A pokud nám někdo tvrdí, že proto, abychom byli zdraví, si musíme stravovat tak či onak, ptejme se PROČ.
Děkujeme :-)